Jak jsem se stal moderátorem v rádiu
DNES je to 30 let.
Co jsem si splnil můj sen.
13. 3. 1995 v 9:29 jsem poprvé promluvil do mikrofonu a slyšely mě tisíce lidí.
Ano, dnes je to 30 let, co jsem profesionálním moderátorem v rádiu.
Máte-li chuť, přečtěte si malý příběh:
Bylo mi 18 let a dozvěděl jsem se, že v Mladé Boleslavi vzniká soukromé rádio Delta.
Tehdy se ještě dělaly konkurzy na moderátory. A tak jsem s kamarády, místo na tenis
jel na konkurz.
Sedli jsme do kamarádovy Škody MB 100 a vyrazili z Neratovic do Mladé Boleslavi.
Neměl jsem žádné zkušenosti s mluvením do mikrofonu, natož s moderováním.
Jen se mi strašně líbilo, když na diskotéce nebo v rádiu Bonton mluvil Dan Kohout
(dnes otec Bereniky) a bavil lidi. Miloval jsem to a prostě jsem "jen" chtěl taky.
Přišel jsem na konkurz… a tam nás čekal šok.
Fronta lidí před rádiem – a někde na konci stojím já. Tak 100 metrů od dveří, za kterými je můj sen.
Jenže kolem mě byli starší, zkušenější – DJs, moderátoři, baviči...
Po hodinách čekání mě posadili za mixážní pult. Tolik přehrávačů, tlačítek, CDéček…
"Řekni něco do outtra, až ti to bude dojíždět, dej tam jingle a pak mluv do celýho intra, kliku stahuj tak napůl, pak to na dobu zavři."
Posadil jsem se, položil ruce na mixák a pokusil se to nějak udělat.
Za pár minut jsem zvedl ruce… a na pultu zůstaly mokré fleky potu.
Ten pocit mám pod kůží dodnes. Neskutečný stres. A přitom to bylo jen vysílání "do zdi" –
konkurz teprve začínal.
Další šok:
Po několika hodinách oznámili, že v užším výběru je 116 lidí – a já mezi nimi!
Po třech měsících vysílání "do zdi" přijmou 9 moderátorů, z toho dvě holky.
Super, mám asi tak 1% šanci. Ale víš co? To je víc než nula!
Začal jsem dojíždět několikrát týdně do Mladé Boleslavi.
1,5 hodiny tam, pak zpět. Auto jsem neměl.
A pak přišel DEN D…
Týden do startu rádia.
Postupně jsme chodili do kanceláře majitele.
"Hele, už ti bylo 18?"
"Ano, na konkurz jsem se dostavil v 18 a včera mi bylo 19."
"OK, bereme tě. Dostaneš vysílací časy 4–8 hod. v sobotu a v neděli. 40 Kč na hodinu."
Stal jsem se nejmladším moderátorem rádia Delta.
Ve 22:34 jsem vyrážel posledním vlakem do Boleslavi.
Kolem půlnoci jsem dorazil do rádia, kde jsem čekal 4 hodiny na své první vysílání.
160 Kč za směnu. Asi 80 Kč jsem projel. Ale víš co?
Byl jsem šťastný. Splnil jsem si sen.
Mamince jsem tehdy říkal:
- "Jednou se dostanu do celorepublikového rádia a budou mě znát miliony lidí!"
- "To bych ti přála, Tomášku." ❤️
Po rozvodu rodičů jsme bydleli s mamkou a bráchou ve dvoupokojovém bytě.
Neměli jsme nic. Jen sebe navzájem. A já měl navíc sny.
Frekvence rádia Delta byla 929.
Bydleli jsme ve vchodě 929. Náhoda?
Sen pokračuje. Pořád vysílám.
Dnes opravdu na jednom z nejposlouchanějších rádií v Česku.
A taky v "trochu" lepším čase – mezi 17 a 18 hodinou.
A beru o několik tisíc procent víc, než tehdy.
Ale co je nejdůležitější?
Splněný sen trvá.
A začalo to právě DNES před 30 lety.
✨ Sny se plní. Fakt, že jo!
Dnes je můj byznys úplně někde jinde - asi víte, co dělám ?
Ale 30 let jsem neopustil můj splněný sen.
✨ Život je skvělej! Fakt, že jo!
